Kocour Lední medvěd, který v předcházející části vstoupil o vánočních svátcích do Amoryho domácnosti, je opět zcela samozřejmým hrdinou i tohoto dílu autorova vyprávění. Amory se různými způsoby pokouší zlepšit své soužití s tímto svérázným tvorem, avšak jeho úsilí nemá v tomto směru šanci na úspěch a je většinou záměrně nepochopeno. A to i přesto, že se Lední medvěd po vydání úvodního příběhu stává nepřehlédnutelnou celebritou, který však všechnu slávu i zájem veřejnosti rezolutně odmítá a zachovává k těmto událostem značně přezíravý a konzervativní postoj. Ačkoli většina příběhů v této knize má anekdotický charakter, je zde obsaženo i vážné zamyšlení nad týráním zvířat, jehož se dopouští jak konkrétní osoby, tak i některé organizace. Amory zde také popisuje své zážitky z ranče U Černého krasavce, který byl vybudován za účelem záchrany divokých oslů, koní a koz i dalších rozmanitých živočišných druhů a postupně se stal domovem pro více než 600 zvířat, mezi nimiž se dnes pohybují například i mývalové, opice, sloni, lišky či dokonce lamy. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz