Mezi Georgií a Maine prochází čtrnácti státy tzv. Appalačská stezka, jíž si usmyslil autor projít pěšky - a jak vymyslel, tak vykonal. Navíc o své pouti dokázal posléze velmi zajímavě povyprávět. S humorem, často nuceně černým, vzpomíná na překrásnou přírodu, na divoká i roztomilá zvířata, na únavu i nadšení, na nesmrtelné zážitky i na lidi vpravdě nejrůznějších typů, které po cestě potkal. K barvitosti příběhu přispívá i obraz jeho spolupoutníka, jehož povahové vlastnosti vyznívají o to zajímavěji při klidné četbě u krbu, oč méně jsou ve skutečnosti vhodné k životu v drsné divočině. Pěkné dílko, vyzařující životní aktivitu a lásku k přírodě. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR