Vyprávění císařova komorníka, pořadatelem podrobené upravujícím škrtům a opatřené před každou kapitolou nikoliv nudným komentářem, uvádí do mocnářovy intimity v posledních obdobích jeho žití, od r. 1894, kdy byl svěřen Ketterlově péči. Je to čtení vzbuzující úsměv nad prostoduchostí služebníkových pohledů a názorů, nad jeho dvojrozměrným ponětím o osobách u dvora, nevyjímaje ani panovníka, jemuž jedinému osvědčuje bezpodmínečnou oddanost. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR