První ruský veršovaný realistický román (psaný v letech 1823-30) - básnický obraz života statkářské Rusi 20. let 19. stol. Základní dějový rozvrh se opírá o dva dopisy: Taťánin v třetí hlavě a Oněginův v poslední, osmé. V prvním se Taťána vyznává Oněginovi ze své lásky k němu, lásky mladého děvčete, které oslnil v jeho venkovském zátiší zjev velkoměstského světáka a je odmítnuta. V druhém se zpovídá stárnoucí Oněgin po letech dobrodružství a cest ze své rozhořelé lásky k Taťáně, kterou spatřil v petěrburské společnosti jako ženu jiného - a je odmítnut. Mezi dopisy je Oněginův souboj a smrt jeho přítele, hrdinovy cesty, líčení přírody a života, aforismy a intimní lyričnost, pronikající celým epickým dílem. Je to "román", který vedle své estetické krásy má pro nás cenu historického dokumentu, rysujícího dobu přesněji a pravdivěji, než desítky tlustých knih (Gorkij). (Podle úvodu) Zdroj anotace: Národní knihovna ČR