Z bohaté satirické tvorby Majakovského pojal překladatel do výboru 19 ukázek, v nichž sovětský satirik, následovník slavných tradic Gogola a Ščedrina, nemilosrdně a hněvivě vystupuje proti všem, kdo se stavěli do cesty socialistickému budování sovětské země. Ostře satiricky zahrocenými, často hyperbolicky nadnesenými verši pranýřuje zbabělce, patolízaly, klepaře, panikáře, byrokraty a všechnu měšťáckou "chamraď", která změnila své "opeření" a "dodnes si žije tiše a nenápadně". Zesměšňuje zbytečné a nesmyslné schůzování, pro něž se funkcionáři nedostanou ke skutečné práci, a stíhá satirou i samy satiriky, jimž vytýká "krotkost" a "chudozubost". Většina básní výboru, který nese název satirické sbírky Majakovského z r. 1923, byla uveřejněna v 30. letech na stránkách sovětských humoristických časopisů. Některé satiry jsou doprovozeny kresbami soudobých sovětských kreslířů. Zdroj anotace: NKP