Zapomenutý autobiografický román, v němž Čech položil do rámce lásky stárnoucího básníka k mladé dívce vzpomínky na své mládí, především na svá studia v arcibiskupském chlapeckém konviktě v Klementinu. Spisovatel líčí trudné podmínky a poměry, v nichž čeští chlapci studovali, ukazuje, jak musili bojovat s tupým a omezeným drilem i s rafinovanou jesuitskou demagogií, zdůrazňuje však též, že i do dusna semináře pronikaly pokrokové ademokratické myšlenky aujímaly sev mladých myslích. Vzpomínkový rámec románu přináší řadu úvah o životě a lásce, z nichž některé jsou trvalou součástí Čechovy osobnosti. Zdroj anotace: Národní knihovna ČR