Esma, narozená v roce 1960 v Kasserine v Tunisku, pochází z početné rodiny policisty. Ze třinácti dětí čtyři zemřely již v útlém věku. V chladném prostředí bez lásky se naučila potlačovat své pocity. Brzy opustila školu a doma se starala místo apatické matky o mladší sourozence. V devatenácti letech se negramotná dívka bez odporu podrobí otcově vůli a provdá se za Abdulláha, o osm let staršího muže, dělníka v hamburské stavební firmě, kterého vůbec nezná. V Německu se manžel projeví jako agresivní a bezohledný muž, který ji bije, ponižuje a vězní v bytě. Během dvanácti let utrpení a beznaděje porodí tři děti. Ve chvíli, kdy jí muž syny a dceru unese do Tuniska, najde dosud poddajná žena sílu a odvahu ke vzpouře. Odhodlaně se pouští do boje, aby přesvědčila soud, že je schopna najít si práci a postarat se o ně. Až po dvou letech jsou jí konečně svěřeny do péče a může je vzít zpět do Německa. Vzpomínky tuniské ženy literárně zpracovala německá novinářka Marianne Moesle, se kterou se poprvé setkala v roce 2005, kdy se zúčastnila literární soutěže, vypsané Spolkovým svazem pro vzdělávání a Svazem německých lidových vysokých škol. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz