Autorka se vrací ve vzpomínkách ke svému nešťastnému manželství i k období před nástupem do výkonu trestu, líčí průběh soudního jednání a stavy střídání naděje s depresí. Zpětně se zamýšlí nad dopadem svého činu na své dvě dcery a zbytek rodiny. Hlavní prostor knihy však zabírá podrobné svědectví o životě za mřížemi. Popisuje své pocity a zkušenosti a detailně kreslí různorodou plejádu svých spoluvězenkyň, chování dozorců a vězeňské správy, každodenní stereotyp vězeňského života. Kniha nemá velké literární ambice, chce být jen autentickým svědectvím o jednom lidském osudu a o podmínkách v současném vězeňském systému. Zdroj anotace: Web obalkyknih.cz